klasika

Trénovala jsem opravdu tvrdě a bylo to znát i na mých časech. Zlepšovala jsem se, ale podle mého trenéra to nebylo dostatečně rychlé. Plavat jsem chodila opravdu každý den a dřela na sobě jako kůň. Čas se sice zkracoval, ale stejně tak i trpělivost mého trenéra, kterým byl mladý a ambiciózní mladík z místní univerzity, kam jsem se toužila dostat. Kdybych byla dostatečně dobrá, mohla bych dostat stipendium, bez kterého bych na další studování mohla klidně zapomenout. A jen kvůli tomu jsem byla ochotná tolerovat buzerování toho pitomce, aniž bych mu musela říct něco nepěkného.

Už jako dítě jsem toužila, že jednou ze mě bude krásná modelka, která nosí všechny ty úžasné šaty, a všichni ji obdivují. Od mala jsem mámě ze skříně kradla sukně a šaty, na které jsem dosáhla, a pobíhala v nich po domě a ještě ve velkých lodičkách na podpatku. Při té vzpomínce jsem se pousmála, protože od té doby jsem se k tomuto snu více než přiblížila. Opravdu jsem během puberty hrozně vyrostla, také výškový limit jsem splňovala a neustále jsem se snažila udržet v kondici. A proto jsem dneska seděla v čekárně svého prvního většího konkurzu, díky kterému bych se mohla dostat na lepší místa, než jsou malinká mola v obchoďácích.